Nejvíce "evropských akciovek" je v Česku
Pokud se týká firemních struktur, jsou Češi bezkonkurenčně největší Evropané. Domácí podnikatelé totiž objevili výhody tzv. evropské společnosti (také evropská akciová společnost nebo Societas Europaea, zkráceně SE).
Z téměř tisíce v celé EU jich z ČR pochází 568. Oproti původnímu záměru EU také neslouží jako zastřešující struktura pro nadnárodní koncerny, ale často jako výhodné řešení pro malé a střední podniky. "Většina fungujících evropských společností u nás jsou střední, některé dokonce i přímo malé podniky," uvádí Jan Lasák z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, který s kolegy z Masarykovy univerzity v Brně zpracoval průzkum zaměřený na důvody zakládání evropských společností u nás.
Jednoduchost i prestiž
Jedním z hlavních důvodů, proč si podnikatelé volí evropskou společnost namísto klasické akciové, je možnost jmenovat do řídicího i dozorčího orgánu jen po jedné osobě. Oproti tomu v akciové společnosti jsou potřeba vždy minimálně tři. "Jednoduchá vnitřní struktura v rámci dvojúrovňového systému řízení se jeví jako klíčový faktor," říká Lasák.
Kromě řízení rozděleného na dvě úrovně – představenstvo a dozorčí radu – přitom evropská společnost umožňuje zvolit si i jednodušší jednoúrovňový systém, kdy v čele firmy stojí pouze nejméně tříčlenná správní rada. Valná většina z českých podnikatelů
však přesto využívá strukturu s oběma orgány, kdy k vedení podniku stačí fakticky dva lidé. To umožnila česká právní úprava, evropské předpisy daly státům možnost stanovit vyšší počty osob.
"I začínající podnikatelé tak mohou získat reputaci akciové společnosti a zároveň vnitřní strukturu, která se svou jednoduchostí blíží společnosti s ručením omezeným," dodává Lasák.
Právě prestiž názvu evropské společnosti je nejuváděnějším důvodem pro její založení. V Evropě tuto formu využívají firmy, jako je Strabag, Tchibo nebo Porsche, a image podniku tak může posílit i u zahraničních partnerů, pro které jde stále o méně obvyklou formu. Například ve Španělsku jsou jen dvě, v Itálii jedna. I tradiční země jako Nizozemsko nebo Kypr jejich kouzlu příliš nepodlehly. Druhým v počtu založených evropských společností je Německo se 182 firmami, na evropské poměry hodně je také 37 evropských akciových společností na Slovensku. Firma tedy navenek může působit mnohem lépe a solidněji, alespoň dokud se informace o nové české cestě nerozšíří.
"Nejběžněji se užívá jako mateřská společnost. Toto řešení vytváří pozitivní obraz silné podnikatelské skupiny," vysvětluje Karel Pluhař ze Společnosti Online, která se zabývá prodejem hotových firem.
Další důvody už jsou více v pozadí. Patří mezi ně přeshraniční fúze nebo možnost přemístění sídla do jiného státu EU. To sice přináší nové právní předpisy pro všechny firmy, ale podle Pluhaře toho podnikatelé v praxi stále využívají. U větších podniků hraje roli i rozdělení holdingu a snaha o daňovou optimalizaci. Vnější obraz však hraje jednoznačně hlavní roli, někteří z podnikatelů dokonce uvádějí, že očekávají vstřícnější přístup ze strany českých úřadů.
Většina založená na klíč
Právní režim je navíc do značné míry srovnatelný s klasickou akciovou společností.
Uplatní se daňové předpisy nebo úprava insolvence. V původní podobě sice přináší striktní pravidla pro ochranu zaměstnanců a jejich účast na řízení firmy, jelikož je ale valná většina založena prodejci podniků na klíč, nemají žádné zaměstnance a problémy odpadají. Koupě hotové společnosti také odbourává vysoké náklady na založení.
Podle původní představy EU je totiž nutné fúzovat dvě akciové společnosti z různých členských států unie nebo jim vytvořit evropskou společnost jako holdingovou.
Dodnes se jedná o běžný způsob při jejím tradičním zakládání. Jde přitom o relativně dlouhý proces zahrnující sepsání projektu fúze, jeho schválení valnými hromadami a další povinné náležitosti s tím spojené až po zápis do obchodního rejstříku.
Další možnosti spočívají v přeměně akciové společnosti nebo založení dceřiné evropské společnosti od již existující. Tento způsob využívají právě firmy dodávající podniky na klíč.
Dosahují tak mnohem nižších nákladů, než jaké by podnikatelé vynaložili za služby advokátů. Ti tak založili jen několik prvních z nich a boom nastal až díky prodeji hotových. Cena za koupi na klíč se dnes na trhu pohybuje od 179 tisíc korun. "Standardní založení je nákladné časově, finančně i personálně. Nebýt ready made, bylo by v ČR evropských společností maximálně několik desítek," dodává Pluhař.
